ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Jód je stopový prvek, který potřebuje štítná žláza k řízení veškerých metabolických pochodů v těle. Při jeho nedostatku organismus ztrácí svého koordinátora. Člověk s jódovým deficitem může jíst kolik potravinových doplňků nebo vitaminů chce, ale s nulovým efektem, tělo nebude vědět, kam má účinné látky nasměrovat, a bez užitku je vyloučí v moči ven.

Přirozeným zdrojem jódu jsou mořské ryby a řasy. Například losos obsahuje sedmkrát víc jódu než máslo nebo sýr a makrela dodá tělu třináctkrát víc potřebného prvku než vepřové maso. Jídelníček mnoha Čechů se však kloní spíš k vnitrozemským potravinám a sůl, která se jódem obohacuje od půlky minulého století, už při současném tempu života lidskému organismu nestačí.


Nedostatek jódu oslabuje imunitu


Poruchou štítné žlázy trpí pětkrát více žen než mužů, přičemž riziko onemocnění se zvyšuje s přibývajícím věkem. U starších žen jde až o 15 procent populace. Většina lidí neřeší, jestli kupuje jodizovanou sůl nebo ne. Navíc po otevření kilového balení nebo jeho narušení začne jód ze soli vyprchávat a po měsíci už ho obsahuje jen minimální množství. Příznakem vyprchání jódu ze soli je také její vlhnutí.

Vhodné je tedy doplnit jód pomocí doplňků stravy. Jakmile jedinec začne pravidelně užívat doplňky obohacené o jód, začne mít více energie, lepší paměť a schopnost lépe se koncentrovat. Zároveň se mu zpevní nehty, přestanou vypadávat vlasy a výrazně zrychlí spalování tuků.

Metabolismus s dostatečným přísunem jódu pracuje rychleji a efektivněji, tělo přesně ví, co a jak dělat, například sacharidům už tak snadno nedovolí přeměnit se na tuk a ukládat se.

Význam jódu

Při pomalejším tempu života před šedesáti lety stačilo lidskému organismu ke zdraví 50 mikrogramů jódu denně, dnes vyžaduje čtyřnásobek. Podobně dramaticky, současně se zrychlováním životního stylu, vzrostla četnost civilizačních chorob.

Deprese, chronická únava a náhlé fyzické projevy stárnutí bývají často prvním varováním před vážnými zdravotními problémy. Tělu chybějí důležité stopové prvky a chřadne.

Spotřeba jódu stoupá úměrně s hektičností našeho života. Jsme jako automobily, které ve vyšší rychlosti spotřebují více paliva. Jde hlavně o stres, neustálé řešení problémů a každodenní shon. Psychická a fyzická zátěž klade na organismus vysoké nároky a bez dostatečného množství jódu, který skrze štítnou žlázu řídí veškeré biochemické procesy a metabolismus, to nemůže zvládnout.

Organismus je vinou jodového deficitu unavený a opotřebovaný, což dává znát i navenek - nabíráním váhy, suchou pokožkou, vypadáváním vlasů, otoky a lámavostí nehtů. U dětí se nedostatek jódu projevuje poruchami učení, pomalými reflexy a špatným soustředěním. Děti a těhotné a kojící ženy patří mezi nejohroženější skupiny. Tyto rizikové skupiny by měly jód užívat pravidelně.

Nejvíce jódu obsahují mořské ryby a mořské řasy, takové pochutiny však v jídelníčku českého strávníka většinou chybějí. Odborníci proto doporučují vyvážit potřeby organismu doplňkem stravy.

Jód je stavebním kamenem dlouhého vitálního života a jeho nedostatek velmi pravděpodobně ovlivňuje vznik mnoha novodobých civilizačních chorob. Na území České republiky se jód v přirozeném prostředí téměř nevyskytuje, a zvýšená spotřeba jódu tak musí být saturována uměle jodizovanou solí a mléčnými výrobky. Vážné riziko endemického kretenismu, které ohrožovalo populaci před zavedením jodizačního programu, bylo sice eliminováno, ale nízký přísun jódu v běžné stravě stále trvá. Bez pomoci jódu se organismus hůře potýká s každodenní zátěží, rychleji stárne a snáze podléhá nemocem. Naši pradědové si na prostatu začali stěžovat v sedmdesáti letech, dnes už stejné problémy trápí třicátníky. Podobně se situace změnila u žen, které trpí rakovinou prsu nebo děložního čípku. Civilizační onemocnění se v současnosti u lidí projevují mnohem častěji a dříve, než by měla.

Dopady nedostatku jódu se mohou na lidském organismu projevit až po několika letech. Nejprve se zvětšuje štítná žláza, jejíž zvětšení je do určité míry reverzibilní. Nevratné změny ve struktuře štítné žlázy, tedy její uzlová přestavba, vznikají až po čase. Nevratné následky má také nedostatek jódu v období těhotenství a v dětském věku, kdy ovlivňuje vývoj plodu a dítěte.