Background Image
  • 1
  • 2
  • 3

Rizika nedostatku jódu v období těhotenství

V období těhotenství a kojení se zvyšují nároky organismu na vitamíny a stopové prvky nezbytné pro správný vývoj plodu. Jedním z nejdůležitějších stopových prvků je JÓD. Je dlouhodobě známo, že jodopenie (nedostatek jódu v organismu) matky vede k závažným poruchám průběhu těhotenství a vývoje plodu. Důsledkem nedostatku jódu v těhotenství, či v období kojení, může být poškození mozku buď vyvíjejícího se plodu, nebo již narozeného dítěte. Toto poškození vede k poruše psychických funkcí a může končit až mentální retardací. Může dojít také k poruchám tělesného růstu a vývoje některých orgánů.

Typické jsou poruchy vývoje kostry a srdeční vady. I mírný nedostatek jódu a lehké snížení funkce štítné žlázy ovlivní vývoj CNS (centrálního nervového systému) doživotně. Například při mírném nedostatku jódu klesne inteligence (IQ index se může snížit o 7 - 13 bodů). Navíc stoupá riziko poruch v dalším průběhu života.

Nepříznivé důsledky nedostatku jódu v těhotenství:
✓ potrat
✓ předčasný porod
✓ poruchy vývoje placenty
✓ poruchy laktace
✓ ohrožení vývoje mozku a CNS
✓ výskyt vrozených vad
✓ snížení inteligence
✓ hyperaktivita

Na zvýšené potřebě jódu v těhotenství se podílí vyvíjející se plod dvěma základními mechanismy:

1. spotřebovává hormony štítné žlázy, které získává z organismu matky cestou placentárního oběhu.
2. štítná žláza plodu začíná zhruba od 12. - 14. týdne gravidity produkovat hormony štítné žlázy. K tomu samozřejmě potřebuje dostatek jódu, který získává rovněž z mateřského oběhu.

 

Každá pátá těhotná Češka trpí nedostatkem jódu!

Na problematiku nedostatku jódu se zaměřila i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Provedla dvouletý výzkum, kterého se zúčastnilo 3486 těhotných žen. Ukázalo se, že u každé páté z nich (u 19 %) se našel nějaký problém se štítnou žlázou způsobený nedostatkem jódu. Proto Česká endokrinologická společnost doporučuje podávat všem těhotným ženám 100 mikrogramů jódu denně. Mezinárodní doporučení se kloní dokonce k dávce dvojnásobné.

Jak to celé funguje?

Štítná žláza vychytává z těla jód, z kterého následně tvoří dva, pro organismus nezbytné hormony Tyroxin (T4) a Trijódthyronin (T3). Tyto dva tyreoidální hormony (zejména T3) jsou nezbytné pro vyvíjející se plod, ale i pro organismus obecně. T3 patří mezi hormony, které působí přímo v buňce a proto ovlivňují většinu procesů v organismu. Hormony štítné žlázy obecně urychlují všechny metabolické děje, zvyšují produkci volných mastných kyselin a jejich oxidaci, jsou nezbytné pro správnou diferenciaci tkání během vývoje organismu. Velmi důležité jsou účinky na vývoj CNS. Již v časném embryonálním vývoji jsou v mozku přítomny receptory pro hormony štítné žlázy.

Proč nestačí jodizovaná sůl?

Jelikož je Česká republika vnitrozemským státem, patří mezi oblasti s výrazným nedostatkem jódu v půdě a vodě. Proto mají i u nás vyprodukované rostlinné a živočišné potraviny nízký obsah tohoto stopového prvku. Z tohoto důvodu byla v 50. letech zavedeno jódování jedlé soli. Ovšem pouze toto opatření dnešnímu životnímu tempu nestačí. Navíc současným trendem je naopak přísun soli snižovat z důvodu rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Doporučená denní dávka jódu

- dospělí 150 μg/den
- těhotné ženy 250 μg/den
- kojící ženy 350 μg/den

Česká endokrinologická společnost doporučuje podávat všem těhotným ženám 100 mikrogramů jódu denně. Mezinárodní doporučení se kloní dokonce k dávce dvojnásobné.

Facebook

 

Rychlé kontakty

Jodimed s.r.o.

Místecká 449, Letňany
199 00 Praha 9
IČ: 02736071
tel: +420 602 179 648

email: jodiscz@gmail.com

 

 

Otevírací hodiny

Prodej výrobku přes eshop: NONSTOP

Výdejní místo v Praze nebo v Jindřichově Hradci po telefonické domluvě.